Vztah s klientem

Chci se s vámi potkávat pravidelně. A proč...? Není nic lepšího, když si spolu vybudujeme nějaký vztah, kdy víte, co ode mě můžete čekat, kdy já vím na čem jsem a můžeme si společně důvěřovat. Vím, že co si domluvíme to platí. Vy víte, za jak dlouho a v jaké kvalitě můžete fotografie očekávat.

Za dobu, co fotím, mám už několik rodin, které fotím pravidelně. Nebo se kterými jdeme společným životem od svatby, či těhoteství. Je úžasné vás sledovat, jak se vám společně daří, jak děti krásně rostou a hlavně ty jejich pokroky.

Nespornou výhodou je i to, že si na mě děti mají možnost zvyknout. Během svého růstu procházejí nejrůznějšími obdobími, ať už dobrými, tak i těmi méně dobrými, ale vy většinou chcete mít fotky dítka alespoň jednou ročně, myslíte si, že měnit fotografa u každého focení je ta pravá volba? Já si tím už tak jistá nejsem. Stále chodí noví a noví klienti, kdy řešíme s dětmi dokola to stejné, cizí ženská a ještě s foťákem, prostě ta nejhorší kombinace. Je to většinou souboj nervů na straně dětí a i rodičů. Mě je to jedno, já nějaké ty tlaky vždycky ustojím, ale s dětmi, které se stydí, je to určitě jednodušší, když už se na mě těší, když už ví, že jdou za mnou, oni se pak více předvádějí. Já vím, kdo by se na mě těšil, to bylo trochu přehnané tvrzení :-D beru zpět. Ale vědět, do čeho jdu je přeci fajn ne? A pro dítě zvlášť.

No a co teprve, pro manžela, přítele, prostě chlapa, co focení neholduje (nesnáší)? Není lepší ho vzít za někým, kde ví, že už to jednou přežil a přežije to znova...?

Pro mě jako fotografku to má tu největší hodnotu, že se vracíte, že mi věříte, jste spokojení a já vlastně odvedla svoji práci nejlépe, jak jsem jen mohla.

Byly doby, kdy jsem spoustě klientů psala i o recenzi, ale je mi až trapné něco takového od vás chtít. Recenze by měla být samozřejmostí. Zpětná vazba je důležitá, ale velké procento lidí uděluje recenze jen v případě, že jsou rozčílení. Pro mě je zpětnou vazbou i to, že jste se šli vyfotit jinam. Prostě něco se zřejmě nepovedlo, i když zpráva od vás po odevzdání fotek byla velice pozitivní a nic nenasvědčovalo tomu, že bychom se v budoucnu už setkat neměli. O to víc třeba nepochopím, že mě na fotce neoznačíte a u toho jiného, či jiné napíšete děkovné souvětí a zavináčem ještě označíte, komu za to vděčíte.

Ano fňukání to je moje :-D V době, kdy jsou sociální sítě jedním z hlavních míst, kudy se reference šíří, tak i to označení by mi fakt bodlo. No jak říkám, šli jste se fotit jinam. Takže nečekám ani to, že mi budete likovat fotky a příspěvky :-D Ani nevíte, jakou radost udělá like, či komentář na jakékoliv fotce od vás - člověka, se kterým se znám, který se byl u mě fotit. Je to takové malé, ale opravdu významné povzbuzení, že tu práci dělám fakt dobře.

A to nemluvím o palcích hore a srdíčkách od fanoušků stránky. K nezaplacení. Houby, zaplatit se to vlastně dá, ale radost z toho člověk už takovou nemá :-D Když platbou vnucuje své fotky lidem, kteří ho neznají a vlastně o fotky nestojí. Že je to marketing? Ne, nejlepší marketing jsou klienti, to jste vy. Vy co mě znaté, co se u mě zastavíte na focení. A těm stálým patří největší dík.

Takový malý příběh ze života, píše mi paní na inzerát, prodávala jsem pár věcí po dětech přes bazar (ano i já mám děti a občas něco střelím přes bázr, jsem taky jenom člověk), no k věci... Mám na obou profilech stejnou fotku. Pak mi paní ještě napíše, odkud já vás znám... a jo sleduju vás jako fotografku. Sleduju? Jako bez zanechání jakékoliv stopy. Já o paní nemohla říct ot stejné, kdybych od ní měla jednou za čas like, nebo koment, tak si ji opravdu pamatuju. Takových sledujících mám k dnešními datu na FB 830 a like na fotce v průměru 25. Super tak sledujte (šmírujte dál). Ale like fakt udělá větší radost. než nestranný pozorovatel.

To se to zas zvrhlo, omlouvám se za citový průjem (výlev je slabé slovo)... :-D Tak pamatujte, líbí se vám fotka, dejte like, chcete se jít fotit, přijďte a občas udělte i z pětnou vazbu, doporučte známým a přijďte zas, to je ze všeho nejvíc.

Chci být vaše oblíbená fotografka, ke které se chcete a rádi vracíte a ne ta, ke které jdete protože ta/ten neměl/a zrovna čas a nebo se jí/jemu to něchtělo fotit:-)

Nechi být jedna z možností, ale právě vaše jasná volba. Takže pokud setkání se mnou (focení) ve vás zanechalo stopu, zanechejte i vy svoji stopu v mém srdci, vždy se na vás budu těšit, vždy vás ráda uvidím. Myslím, že to takhle cítí hodně fotografů, teda těch fotografů, kteří si vztah s klientem chtějí budovat, ne těch, co místo klientů vidí jen housky v krámě.